Kam na výlet za sněhem? Zkuste Obří sud Javorník u Liberce

Kam na výlet za sněhem? Zkuste Obří sud Javorník u Liberce

Obří sud Javorník je mé velmi oblíbené místo, protože jsem zde vyrostla. Pamatuji si to zde, když ještě žádný Obří sud nebyl a učili jsme se o něm jen ve škole dle pověsti. Teď zde stojí nejen restaurace, ale i skiareál, penzion a dětské hřiště. V zimě se sem dá vyrazit za sněhem.

Bobovka, lanovka, hřiště

Celková trasa: 3 km
Náročnost výletu: 1,5 hodiny
Vhodné pro kočárek:  Ano
Vhodné pro děti: Ano
  • Příroda 95% 95%
  • Jídlo 85% 85%
  • Zábava pro děti 90% 90%

Parkování

O víkendu v sezóně se zde velmi špatně parkuje. Všechna místa byla obsazená, ale naštěstí se nám místo uvolnilo.  Parkovali jsme dole v areálu.

Nahoru se sice dá dojet, ale nikdo vám nezaručí místo, cesta je velmi úzká a zledovatělá. Nahoru jezdit v zimě nedoporučuji.

Skiareál – výlet nejen za sněhem

Dole u parkoviště naleznete minizoo, bobovou dráhu, občerstvení u lanovky, záchody, půjčovnu vybavení i dětské hřiště. Bohužel teď je vše uzavřeno, takže si můžete prohlídnout kozičky, dát něco v kiosku a zabobovat si. 

Cesta k Obřímu sudu

Cestu jsme vyšlapali přímo nahoru po sjezdovce. Až bude sjezdovka otevřená, dá se jít po kraji, podél bobové dráhy. Kopec je to opravdu velký. Až vyšlápnete sjezdovku, dejte se doleva a hurá je zde další kopeček. Nebojte, je to už jen kousek.

Občerstvení Obří sud

Je zde penzion a restaurace, která teď funguje jako výdejové okénko. U okénka je moc hezké malé hřiště. Zábava se najde i mimo něj. 

Cesta zpět

Cesta zpět byla velmi rychlá. Sedli jsme na sáňky, boby a jeli jsme až dolu.

Letní Obří sud

V létě je zde také mnoho využití. Bobovka, lanovka, hřiště, zvířátka, kempování a výlety do okolí.

Oficiální cesta vede dle mapy, my jsme šli sjezdovkou nahoru.

Další výlety

Aktivní dovolená v Rakousku u jezera Wolfgangsee

Aktivní dovolená v Rakousku u jezera Wolfgangsee

Hory, jezera, kemping v září

Praha – Rakousko: 372 km 

Délka jízdy: 5 hodin

Vhodné pro děti: Ano

Osud tomu tak chtěl a já se z ničeho nic ocitla před rozhodnutím, jestli s Amálkou vyjedeme do Rakouska do kempu nebo ne. Kempování máme v krvi, takže nám rozhodnutí netrvalo dlouho. Tátu máme bohužel v neschopnosti, takže tentokrát jsme ho nechaly doma. Možná proto bylo dobrodružství ještě dobrodružnější.

Zvládne rok a půl staré dítě tak dlouhou cestu?

To byla otázka! Měla jsem hrůzu, jak to zvládne. Pět hodin v autě ještě neseděla. Rekord byl tři hodiny, a to bylo peklo. Naštěstí je Amča už větší, takže cestu zvládla skvěle. Kdyby byla jen o chlup menší, nejela bych.  

 

Kempovat, sama s dítětem, v zahraničí?

Byla to výzva. Ověřila jsem si pár dnů nazpět, že to zvládneme. Naštěstí v okolí vždy je někdo ochoten pomoci, když už člověk nemá sílu. Například naskládat a zavřít obří rakev na střeše. Postavit stan byla docela brnkačka. Amča stanování miluje, takže nosila kolíky.     

Kde jsme bydleli?

V kempu Lake camping Appesbach. Nádherný kemp přímo u jezera Wolfgangsee. V dochozí vzdálenosti do St. Wolfgang. Pěšky se dalo jít okolo jezera, na loď, ke kostelu či na hřiště. V okolí bylo dost výletů, ale většina nebyla vhodná pro kočárky. 

Co budeme jíst?

Naštěstí mé zkušenosti s kempováním jsou velké, takže jsem připravila jídlo sebou. V dnešní době, kdy je dostupná elektřina, dá se koupit lednice do auta i do zásuvky (doporučuji!), to bylo super.

 

1. Tousty

Tousty šly na jídlo do auta na cestu. Nevydrží moc dlouho svěží, takže na řadu přišly jako první.

2. Tortilly

S kuřecím nebo hovězím masem jsou skvělá volba na druhý až třetí den. Krásně se uleží a vydrží i ten nějaký výlet.

3. Sekanou

Dobře udělaná sekaná doma, vydrží v lednici až do posledních dnů naší dovolené. Dokonce zbylo i na cestu domů. S chlebem a hořčicí to byla mňamka.

4. Polévky

Doma jsem připravila hovězí vývar a dýňovou polévku. Obě polévky byly vydatné a stačily po celodenní túře na večeři. 

5. Vajíčka

Když jsem chtěla něco dobrého k snídani či večeři, udělala jsem vajíčka. Je to rychlé, dobré a výživné.

6. Špagety

Koupila jsem špagety, zdravou omáčku na špagety již připravenou a mleté maso. Daly jsme si je, když došly zásoby domácího jídla. 

Den první

První den jsme všichni vyrazili na jezera Gosau. Od kempu to byla skoro hodina jízdy. Přijeli jsme pozdě, takže bylo velmi plné parkoviště. Zaparkovali jsme na spodním parkovišti, vyndali děti a kočárky. Amču jsem hodila na záda, protože odmítala sedět v kočárku. Měla jsem co dělat, abych tam ten kočár vytlačila a dítě nahoru donesla.  Potom už byla nádherná procházka kolem jezera Vorderer Gosausee, většina si dala ferratu „Laserer Alpin Klettersteig“ a my s Amčou jsme prozkoumaly každý kámen v okolí. Měly jsme ambice ještě pokořit druhé jezero Hinterer Gosausee, ale v půli cesty nám to rozmluvil český pár s miminem, který se právě vracel. Cesta pro kočárek je náročná a dlouhá. Vzdaly jsme to a doslova běžely zpátky okolo prvního jezera. Amálku totiž už jízda nebavila, takže jsem musela vymyslet všechno možné, abychom tu cestu nějak zvládly. Některé úseky nebyly vhodné pro začínající chodce, využila jsem kočár i nosítko. https://www.dovolenavalpach.com/blog/vylet-okolo-jezera-gosausee dolore.

Den druhý

Ráno začalo cvičením v kempu a koupelí v jezeře. Jsem moc ráda, že takto bláznivé nápady nemám jen já. Amča se taky chtěla koupat, ale klepala kosu. Já jsem si osvěžení užila.  Druhý den jsme se rozdělili. Jedna skupina vyjela zubačkou na vrchol Schafberg.

Druhá skupina se vydala okolo jezera Wolfgangsee do města Abersee přes Strobl. Já se vydala okolo jezera, ale pěkně jsem si mákla. Převézt kočár přes vyhlídky na jezero, potom pokračovat několik km po sluníčku a přemlouvat batole, že musíme jít, mě stálo hodně sil. Amálka to potom vzdala a prospala celou cestu na mně. Bylo to asi něco přes 10 km, zpátky do města St. Wolfgang nás převezla loď. Ta cesta lodí byla tak rychlá, že jsme stihly udělat jen pár fotek a už jsme vystupovaly. 

Den třetí

Den třetí byl lehce odpočinkový, alespoň pro první skupinu, která se rozhodla vyjet prozkoumat okolí autem.  První zastávka byla na jezeře Schwarzensee, které se dalo obejít dokola. Amálka prudila hned po vystoupení z auta, takže jsem ji nahodila na záda a kočár celou cestu táhla zbytečně. Procházka to byla krásná a pokud půjdete doprava po asfaltce, můžete se na konci cesty občerstvit a vykoupat. My jsme šli bohužel opačně, takže jsme došli na parkoviště a dolů se nám už vracet nechtělo. Vyjeli jsme tedy na oběd do Gasthaus Wiesenhof, kde mají na zahradě udělané krásné hřiště Po obědě jsme se vydali do obory s jeleny v Gasthof Kleefeld. Bylo tu pár zvířátek, ale druhá skupina našla lepší zookoutek i s lepším hřištěm Dorf der Tiere.  

 

Další výlety do zahraničí

Putování po Nýrsku

Putování po Nýrsku

Přiblížil se pobyt v Nýrsku s osmi maminkami a devíti dětmi. Plánovali jsme tuto akci již před koronavirem. Byla koronavirem ohrožena, ale nakonec jsme mohli všichni odjet.

Nechtělo se mi, přemýšlela jsem, jestli to nezruším. Nakonec jsem to nezrušila, sehnala jsem odvoz, zabalila sebe a Amču a jelo se!

Dny v penzionu St. Leonhard byly ve znamení koupání. Pondělí – čtvrtek

 

Když jsme večer přijeli, stačili jsme se jen ubytovat v penzionu St. Leonhard, který leží v Chudeníně. Pohráli jsme si na hřišti, v herně a navečeřeli jsme se.

 

Penzion byl super, velké pokoje s terasou, venkovní hřiště, vnitřní herna, bazén, pohádkový les, rybník a koníci. 

 

V úterý a ve středu jen pršelo

  Kvůli nepříznivému počasí jsme vyjeli do bazénu v Kdyni, kde se děti neuvěřitelně vyřádily.

Další den jsme využily plavecký bazén přímo v penzionu. Byl trochu chladnější, ale na to naše chvilkové cákání to stačilo.

Děti byly z penzionu nadšené, jen škoda toho počasí. V okolí je rybník, pohádkový les se zvířátky, hřiště a koníci. Uvnitř herna, ponnie koníci a bazén. Pro děti ráj. Pro penzion to byly náročné dny, ale zvládli to s úsměvem. Po odjezdu samozřejmě rychle zamkli.

Ve čtvrtek přesun do Autokempu Nýrsko 

 

Konečně nám začalo přát počasí, udělalo se jakž takž, takže jsme si prošli Nýrsko, dostali se do konfliktu s pánem v hračkářství a postavili stan. Samozřejmě jsme zmokli.

Pátek – hrad Klenová

 

Vyrazili jsme na hrad Klenová, který jsme si prošli a najedli se v zámecké restauraci. Původně jsme tam nechtěli jíst, protože recenze nebyly příznivé, ale nakonec jsme si moc pochutnali i obsluha byla milá.

Po cestě jsme hledali něco na vykoupání. Bohužel jsme zvolili špatnou cestu a k tomu ještě vzali kočárek. Nenašli jsme ani nic na koupání s pískem pro Amču. Koupaliště ještě byla zavřená, takže jsme jeli zpátky do kempu. 

Sobota – déšť a výšlap na Pajrek

 

Udělali jsme si pěší výlet přímo z kempu na zříceninu Pajrek. Bylo to dost náročné. Ve vedru, v bahnité cestě a do opravdu prudkého kopce. Amču jsme měli v nosítku, určitě nedoporučuji kočárek, teda nějaký statný chlap či žena by jej vytlačili.

Po cestě dolů nás chytila bouřka, skoro jsme utíkali, neměli jsme ani bundu, ani mikinu, ani pláštěnku. Do kempu jsme doběhli jen tak tak, než začalo opravdu hodně pršet.

To byl konec našeho putování po Nýrsku. Chtěli jsme ještě někam vyrazit, ale počasí nám nepřálo, takže jsme zabalili a jeli domů.

Korona zákazy nás dohnaly až do Brd!

Korona zákazy nás dohnaly až do Brd!

Věděli jsme, že někam chceme vyrazit, jen krizový stav nám to trošku zkomplikoval. Naštěstí jsme dostali nabídku kempovat na zahradě v Brdech v karavanu. Po cestě jsme stihli ještě navštívit kontaktní zoopark. 

Zoopark Zájezd

Kousek od Kladna sídlí soukromý zoopark. Dělí se na dvě části, což nás překvapilo. Zoopark je velmi malý, ale líbila se nám kontaktní část, kde jsme si pohladili kozy, koukli na veverky nebo se vyfotili s velbloudem. Mlékárna byla zavřená, ale dle vzhledu, to nebyla žádná škoda.¨

    

Brdy jsou moc krásné, hodně kopcovite, takže jsme si makli, ale bohužel také zdevastované od vojáků. Vojenská technika řádí lesem a ničí vše, co má v cestě. 

První večer teplota klesla tak, že jsme byli rádi za karavan. Ve stanu by to bylo velmi nepříjemné, už jen kvůli manipulaci s Amčou, která se musí přebalit. Ráno nás přivítal krásný den. Děti si hrály a my tak trochu lenošili. Kolem oběda jsme vyrazili na piknik k rybníku a naobědvali jsme se. Odpoledne jsme vyrazili na rozhlednu na Skále. Zvolili jsme trasu lesem, Chariot i poskakujici Amča v něm to zvládli. Trasa byla cca 2 km a zpátky jsme zvolili cestu po silnici. 

 

 

 

Cyklovýlet – náročný a překvapivý 

Třetí den jsme vyrazili na kolo. Tahle stoupání nás velmi překvapilo. Bylo vlastně táhlé až nahoru. Těsně před cílem jsme to chtěli vzdát, ale nakonec jsme Nad Marásek vyjeli! Kola jsme museli tedy na konci cesty zahodit a k cíli si dojít pěšky. Jen jsme dorazili zpět, začalo pršet. Naštěstí se potom udělalo lépe, takže i oheň byl.   

Zřícenina Valdek a domů

  Poslední den jsme vyrazili na zříceninu hradu Valdek, ktera byl po cestě domů. Samozřejmě jsme dost zmokli, ale jen jsme vytlačili kočár nahoru, tak přestalo. Prohlídli jsme si zříceninu a zpátky se vrátili okruhem, který měl dohromady cca 6km.

 

Super výlet s dětmi do Litoměřic

Super výlet s dětmi do Litoměřic

Minulý víkend se konal festival All fest. Festival osobního rozvoje, kdo nezná může mrknout sem, kde jsem o něm psala 🙂 https://www.letacek.cz/blog/all-fest-litomerice-50

Páteční výjezd

Volné ubytování jsem našla v Úštěku kousek od Litoměřic. Dle webovek jsem soudila, že to nebude nic luxusního. Našla jsem dvě recenze pozitivní, což nám muselo stačit. Pod stan s tříměsíčním miminem jsem si v nízkých tepotách ještě netroufla. Takže camping se konal pod Smrky  https://www.ekempy.cz/ustecky-kraj/litomerice/1043-kemp-pod-smrkem-ustek

Když jsme přijeli, byli jsme velmi mile překvapeni. Chatičky byly úžasné, uklizené a matrace velmi pohodlné. Ta příroda! Ta byla úžasná! Opravdu jsme byli pro smrky a ještě k tomu s výhledem na jezero Chmelař. 

Toto místo jsme si ihned oblíbili. Paní nám mile vše představila a dala nám na výběr chatku, která splňovala moje přání – spaní s miminem odděleně od těch našich dvou cácor. 

Zabydleli jsme se, mimino osnulo a já vyrazila pěšky na nákupy do Úštěku. Je to moc hezká procházka kolem jezera. Trvalo mi to tak 20 minut. Když jsem přišla do Úštěku, hned jsem si připadala jako doma. Lidé byli milí, paní se se mnou ihned dala do řeči. Ostatní dojeli autem a hlásili, jak výborného řezníka navštívili. Pekařství bylo také moc hezké. 

K večeři jsme si tedy ugrilovali výborné klobásky a k snídani dali výborné koláčky.

 Sobotní výlet do Litoměřic

V sobotu jsem vyrazila na All fest, který mě těž velmi mile překvapil. Byl super! Už se těším na další ročník a doufám, že budu mít více času. Účastnila jsem se bohužel jen dopoledne. Frčela jsem totiž odpoledne s Amálkou na brusle. V Litoměřicích mají inline okruh s příjemným hřištěm pro děti a malým stánkem. Já jsem byla z uspávání mimina vyřízená, takže jsem nakonec zakempila na dece poblíž inline dráhy.

Po výletě jsme ještě navštívili Kalvárie v Ostré. Naskytly se nám úžasné výledy.

 

Nedělní výlet na Helfenburg

Neděle byla ve znamení výšlapu na hrad Helfenburg. S kočárkem se dostanete, ale je to pro silné tatínky. Cesta ze začátku a ke konci není idelání. S Amálkou to házelo tak, že jsme ji zpátky nesli v náručí. Cestou tam malá princezna spala u mě v nosítku. Byla to fuška, ale zvládli jsme to. 

Horší je to tam se stravováním. Větší obchod je až v Litoměřicích. V Úštěku najdete Pizzerii Čertovna, já tam nebyla, ale prý je to jediné stravování v Úštěku.  V Ostré byla jedna restaurace, ani nevím název, ale já jsem si tam odmítla cokoliv dát. Nabídka špaget nebo smažáku z hranolkama mě neuspokojila. Kuchař prý nebyl špatný, tak jim do budoucna budeme přát trochu fantazie, aby si výletníci po treku mohli dát něco dobrého k jídlu.