Pondělí – seděla jsem doma a hledala práci. Intenzivně. Chci práci, která mě bude bavit. No možná bych vzala práci, která mě bude alespoň trochu bavit a vše bude v pohodě. No nemám nic speciálního, co bych nabídla. Hypotéka na mě tlačí. Možná vezmu jakoukoliv práci a ona mě začne určitě bavit!
Středa – jedu na brigádu, lepší než čekat doma na zázrak. Dostávám vizitku, že jsem prý milá a mohla bych dělat recepční. Chvilku to beru jako super nápad. Chvilku… Čím více se blíží večer, začínám být nervózní. Z předchozích zkušeností vím, že musím být trpělivá….
Čtvrtek – v pátek 4 pohovory. Stále věřím, že jedna práce bude ta pravá. Jenže to si jen namlouvám. Nahlížím na to pozitivně, prostě to asi má tak být. Cesta se ukáže. Dostávám doporučení na knížku, běžím do knihkupectví, kupuji si fixy na textil, půjčuji si knížku. Jdu cvičit. Večer si krásně zařídím, maluji si tričko, poté si budu číst. Dávám příspěvek na instagram i na facebook. Krásný to večer….
Člověk, který se nudí, kouká na televizi. Člověk, který chce víc, se vzdělává a dělá to co ho baví <3 #zasveceni…
Zveřejnil(a) Petra Frenz dne Čtvrtek 5. ledna 2017
A najednou zvoní telefon. Volá kamarád. Péťo ty sháníš práci? Jednu bych pro tebe měl. Je to v Irsku, odlet v sobotu.
Nečekané akce? Nejlepší! Nestíhám nad tím přemýšlet, kniha, fixy, vše musí počkat. Balím přes noc, ráno letím na pojišťovnu, hned poté do Prahy. V Praze na rozloučenou do kina. V sobotu ráno odlet.
Díky, jak já miluji létání! Vzhůru do oblak! Irsko volá 🙂
