Román, kde se snoubí umění, láska, život, stavba domu a válka.
Tato knížka je inspirovaná skutečným příběhem vily Tugendhat v Brně. Děj odehrávající se v době 2. světové války. Může nám nabídnout pohled na zničený šťastný život v období války i po válce.
V současné době je vila přístupná veřejnosti a pořádají se zde různé akce. Ovšem čekací listina na prohlídku je dlouhá – asi kolem půl roku.
Děj knihy je celý smyšlený, tento román vyvolává různé reakce. Pozůstalým se román nelíbí. Nelíbí se jim spojení smyšleného, možná trochu vulgárního příběhu s jejich rodinou. Když si představím pasáže z knihy, asi by se mi to taky nelíbilo. Ale kniha je na světě a tak si z ní vezměme to nejlepší. Příběh je čtivý a dá se přečíst za pár dní (nebo i za jeden den?).
Po výstavbě domu se děj zvrtne do červené knihovny s překombinovanými vztahy. Musíme to zde brát s nadsázkou, je to vlastně jen román. Dalo by se říct erotický román. Můj styl čtení to není, ztrácela jsem se při dlouhých popisech. Na náhody věřím, ale toto bylo už moc. Určitě by se to dalo uchopit lépe. Konec se mi nelíbil, nechápala jsem, proč mám číst další nový příběh, když jsem se chtěla dozvědět, co se stalo s předchozí rodinou. Přišlo mi to takové odfláklé.
Vydáváme se na cestu životem dvou hlavních postav Viktora a Lisel, kteří se rozhodnou postavit unikátní dílo ve svahu kopce. Chtějí moderní pojetí domu – hlavně sklo. Bohužel za hranicemi zuří válka, a tak si vilu moc neužijí. Viktor je žid a moc dobře tuší, co se děje za hranicemi.
Nahlédneme do jejich života a života jejich přátel. Nahlédneme do různých postojů života vyšší i nižší vrstvy. Nahlédneme do doby, kdy nebylo co jíst a člověk se bál o holý život.
Po přečtení takových knih si uvědomíme, co všechno máme a nemuseli bychom mít. To nejhlavnější je naše svoboda.
Pokud vás zajímá osud vily Tugendhat, uměleckého díla, které vzniklo před válkou. Uměleckého díla, které se naštěstí dochovalo až dodnes. Budovy, která skutečně existuje a můžeme si ji prohlédnout, určitě si knihu přečtěte.
