Kdyby záleželo na mně, určitě bych zvolila porod doma. Jenže u porodu jde i o miminko, navíc tatínek by měl velký strach. A tak jsme se rozhodli pro porod v porodnici Mělník, na kterou jsme dostali i výborné reference.
Vysmátá manažerka nám tvrdila, jak je to tam vlastně vše skvělé, že respektující prostředí je naprostá samozřejmost. Porodní sál dle fotek vypadal dobře, velké plus, že se člověk nemusí nikam přesouvat a celý porod probíhá na jednom místě.
Moje doktorka mi řekla, že se mám na nemocnice a lékaře podívat z jiného úhlu, že se mi vlastně snaží pomoct. Takže jsem se celé těhotenství snažila udržet pozitivní přístup k lékařům, představovala jsem si, jak to bude fajn a všichni budou milí.
Měsíc před porodem jsme se vydali do porodnice s podezřením na odtok plodové vody. Bohužel přístup nebyl ani trochu respektující a já se ten poslední měsíc přesvědčovala, že jsme měli jen smůlu na lidi.
Bohužel jsme měli smůlu i na ostro. Po příjezdu mě uvítala PA se slovy „Tak drobná a tak velké dítě? Vás nechájí rodit přirozeně?“ Další, že musím na monitoru ležet. (Aha a kde je ten respektující přístup?) A tomu všemu nasadila korunu arogantní PA, která se mnou diskutovala můj porodní plán a vlastně mi celou dobu naznačovala, že jsem úplně blbá. Ještě mě chtěla poslat domů, protože se mi skoro ztratily kontrakce.
Porod byl rozběhnutý, takže jsme se odebrali na porodní sál. Po cestě mě stihla PA seřvat, že takhle se to miminko ven nedostane, pokud budu mít ty nohy u sebe. (Respektující tón to určitě nebyl.)
Na sále jsem nedostala žíňěnku, protože se dělá monitor a nikdo se mě na nic neptal. Dostala jsem ji až na konci porodu, když jsem se nemohla ani ohnout.
V 6 ráno se vystřídala směna a přišli noví „milí“ lidé. PA už mi teda zůstala, až do konce, snažila se mě podpořit. Dala mi sežrat můj porodní plán a na konec do mě napíchala co šlo. Doktor se mnou jednal, jak s vojákem, ale po porodu s ním byla i sranda. Prý porodní plány nečte a příště s porodním plánem máme jít do Neratovic.
A jestli tohle byla hrůza, tak pobyt na šestinedělí byl ještě horší. Občas se tam někdo milej ukázal, ale bohužel jen občas.
