Bosobotky – jiné botky už neobuji

Bosobotky – jiné botky už neobuji

Byly doby, kdy jsem se řídila hlavně penězi při výběru bot. Takový vzorec, že drahé boty jsou zbytečnost a nejsou na to peníze. 

Byly doby, kdy jsem se řídila klasickou módou a nosila levné boty na podpatku, které mi svíraly nohu a pekelně tlačily.

Byly doby, kdy jsem konečně přestala trápit své nohy a nosila pohodlnější obuv. Je fakt, že v té době jsem ještě nevěděla nic o pohodlnosti bot. 

Už od malička mám zdeformované prsteníčky na noze a vlastně jsem dlouhou dobu nevěděla proč. Až později mi došlo, že věta “Ta bota se roztáhne!” způsobuje deformaci všeho, co je jinak, než tvar boty. Ona se většinou zdeformuje noha, než by se bota roztáhla. 

Nejraději nosím žabky, v létě je tahám všude i do dost extrémních podmínek. Jenže pro nohu to není zdravé, kvůli neustálé tenzi palce. Občas i potřebuji v našich podmínkách teplejší obuv, protože mám věčně zmrzlé nohy. Na kolo je pohodlnější uzavřená obuv. 

No a stalo se to, že se mi začala líbit široká obuv. Na pohled. Nikdy by mě nenapadlo, že je to pohodlnější, zdravější a přirozenější. Jenže kde takovou obuv koupit? Tak jsem pátrala a objevila kouzlo barefoot obuvi. Našla si obchody a e-shopy. Přečetla mnoho článků. A věděla jsem, že to je přesně to, co potřebuji. Postupem času už jen málokdy na nohu vezmu něco jiného než širokou obuv.

A tak se stalo, že jsem začala nosit barefoot obuv. Můj zdeformovaný prst se už asi nikdy nevrátí, ale alespoň to teď můžu trochu napravit.

Cítím každý kamínek a zemi pod sebou. Děkuji za volnost pohybu!

A jaká je má momentální sbírka? 

Když nastane ten pravý čas, přijde to

Když nastane ten pravý čas, přijde to

Osobnímu rozvoji se věnuji již 6 let. Opravdový zájem přišel ve velmi těžké chvíli, což byl rozpad dlouholetého vztahu. Cesta končila, kůň umíral a bylo na čase jít jinou cestou…. pěšky.

Od té doby se stalo mnoho změn a situací. Naučila jsem se také spoustu věcí. Hlavní věc byla, naučit se nechat věci plynout.

Netlač řeku, teče sama

Hlavně si to nepleťte s nic neděláním, takhle to vůbec totiž nefunguje. Štěstí občas musíš jít naproti, zajímat se o to, co mě baví a co bych chtěla dělat. A tak se stalo, že velmi nečekaně na mě vykoukl inzerát na asistentku na letacek.cz.

Ozubená kola do sebe zapadly a já můžu pomáhat s projektem, co mě baví.

Letacek.cz je přehledný katalog akcí v ČR, účastní se festivalů osobního rozvoje a dříve i pořádal své vlastní akce v divadle Kampa. Pro mě je letacek.cz sám o sobě nástrojem osobního rozvoje. Děkuji, že můžu patřit do jeho týmu.

Knížka: Skleněný pokoj

Knížka: Skleněný pokoj

Román, kde se snoubí umění, láska, život, stavba domu a válka.

Tato knížka je inspirovaná skutečným příběhem vily Tugendhat v Brně. Děj odehrávající se v době 2. světové války. Může nám nabídnout pohled na zničený šťastný život v období války i po válce.

V současné době je vila přístupná veřejnosti a pořádají se zde různé akce. Ovšem čekací listina na prohlídku je dlouhá – asi kolem půl roku.

Děj knihy je celý smyšlený, tento román vyvolává různé reakce. Pozůstalým se román nelíbí. Nelíbí se jim spojení smyšleného, možná trochu vulgárního příběhu s jejich rodinou. Když si představím pasáže z knihy, asi by se mi to taky nelíbilo. Ale kniha je na světě a tak si z ní vezměme to nejlepší. Příběh je čtivý a dá se přečíst za pár dní (nebo i za jeden den?).

Po výstavbě domu se děj zvrtne do červené knihovny s překombinovanými vztahy. Musíme to zde brát s nadsázkou, je to vlastně jen román. Dalo by se říct erotický román. Můj styl čtení to není, ztrácela jsem se při dlouhých popisech. Na náhody věřím, ale toto bylo už moc. Určitě by se to dalo uchopit lépe. Konec se mi nelíbil, nechápala jsem, proč mám číst další nový příběh, když jsem se chtěla dozvědět, co se stalo s předchozí rodinou. Přišlo mi to takové odfláklé.

Vydáváme se na cestu životem dvou hlavních postav Viktora a Lisel, kteří se rozhodnou postavit unikátní dílo ve svahu kopce. Chtějí moderní pojetí domu – hlavně sklo. Bohužel za hranicemi zuří válka, a tak si vilu moc neužijí. Viktor je žid a moc dobře tuší, co se děje za hranicemi.

Nahlédneme do jejich života a života jejich přátel. Nahlédneme do různých postojů života vyšší i nižší vrstvy. Nahlédneme do doby, kdy nebylo co jíst a člověk se bál o holý život.

Po přečtení takových knih si uvědomíme, co všechno máme a nemuseli bychom mít. To nejhlavnější je naše svoboda.

Pokud vás zajímá osud vily Tugendhat, uměleckého díla, které vzniklo před válkou. Uměleckého díla, které se naštěstí dochovalo až dodnes. Budovy, která skutečně existuje a můžeme si ji prohlédnout, určitě si knihu přečtěte.

Knížka: P.S.

Knížka: P.S.

“Věřím totiž, že všechno se děje správně. Že my sami formujeme svoje životy tak, abychom dospěli k určitému poznání. A když jsme dostatečně bdělí a pozorní a dokážeme vidět svůj život s odstupem, pochopíme, že žijeme správně a že každá jednotlivá událost nás posouvá a podporuje. A ve mně narůstá pocit klidu. Pocit, že všechno špatný, co jsem prožila, jsem prožila právě proto, abych pochopila, že už nemusím. Že už nechci. Že už nemůžu odložit svoje trápení stejně jednoduše jako věci, které už nechci. Nepotřebuju.” -Aňa Geislerová

Knížku P.S. jsem si půjčila, nečekala jsem od ní nic velkého. Jenže na 4. stránce jsem zatoužila ji mít doma. Ve své krásné velké knihovně. Ta knížka je skvělá, humorná, ale za to velmi pojednává o životě. O tom pravým, že vlastně je to všechno těžký, ale záleží na našem postoji. Že musíme milovat to všechno, a že pak dostaneme ještě víc. Že prostě není nic náhoda a my dostaneme to, co si zasloužíme. 

Knížka je pozitivní, čtivá, ženská. Asi jako Aňa, mělo mi to dojít dřív… Ach je to přesně knížka, kterou jsem chtěla napsat. No což, nenapsala, kdo četl Velké kouzlo pochopí, kdo nečetl – přečtěte si Velký kouzlo.

Tuhle knížku si okamžitě kupuji. Už teď mi změnila život a to jsem teprve na straně 18.

Je to přesně ta knížka, kterou lidstvo potřebuje. Jasně a srozumitelně to prostě pochopíte. Jsem na straně 43 a už vím, co budu dávat k vánocům. Mohla bych prosím dostat velkoobchodní slevu? 

“Nenechte se umrtvit, uspat a ustálit v ustalovači, který se jmenuje rutina, řád, konvence. Nekupujte si pokaždé stejné černé tričko, nedělejte to jen v posteli, změňte někdy pravidlo dvě skleničky a domů. Nechoďte spát, protože ráno jdete do práce!….Oslavujte život.” – Aňa

Se vším samozřejmě nesouhlasím. Dnes jsem si koupila věci jako ještě někdy, takže to chce asi změnu. Ale to s tím ponocováním bych nepřeháněla, po víkendu mi není ještě moc dobře a to jsem šla spát docela i brzo ve skvělém stavu! Takže radši choďme spát včas, ať v práci nevypadáme jak mrtvola po týdenním flámu.  

 

 

 

Doller – konec prokrastinace

Doller – konec prokrastinace

Prý je to revoluční diář. Mohlo by se soudit i tím, že jsem si ho pořídila. Ta, která diáře nepoužívá!

Doller není jako obyčejný diář. Pod svýma rukama můžete vytvořit jedinečné dílo.

 

Výhody:

  • začnete kdykoliv 
  • podpora kreativity 
  • napiš a namaluj si své sny a cíle
  • konec prokrastinace  
  • dost místa na poznámky 
  • krásný design, teď už i v růžové barvě

 

Nevýhoda je ve vyšší ceně, ale berme to jako investici. Spokojený život za to přeci stojí. 

 

 

 

Nejkrásnější na tom všem je, jak sleduji jednotlivé stránky tohoto diáře. Není to jen obyčejný diář. Je to vlastně deník, kde vidím samu sebe v různých životních obdobích. První stránky krásně vykreslené, spousty nápadů a kreativity, další stránky jen tak napsané. Někdy prostě čas běží trochu rychleji a já vůbec nestíhám malovat (to je ale smutné), někdy běží s chutí do nových malůvek a prolíná se s nápady a zábavou. To je na tom to krásné. Ta rozmanitost, ty pocity, ty nálady, ta moje osobnost.

Svět bez hranic

Kniha popisuje metodu Ho´oponopono – “Klid a mír začíná u mne”

 

Miluji tě. Omlouvám se. Prosím, odpusť mi. Děkuji ti.

Tyto čtyři slova, která dokáží zázraky.

Ho´o v havajštině znamená příčina a ponopono dokonalost. Podle starých Havajců má každá chyba původ v myšlenkách. Ho uvolňuje energii bolestivých vzpomínek či chyb z minulosti, které mohou mít za následek nerovnováhu či nemoc.

“Učíme se, že všechno, co se děje v našem životě, je projekcí našich programů.”

Motivační kniha? Ano, nakopla mě do života. O této metodě vím. Změnila mi totiž plán mé dovolené 😀 Chvíli jsem byla nešťastná, ale bylo to nejlepší možné řešení. 

Kniha mi malinko připomíná Tajemství. Ono to má vlastně mnoho společného.

Neuvěřitelné příběhy? Mohou se stát i mně?

Kouření a špatné?

“Slyšeli jste o Indiánech, pro které je kouření obřadem a činností upevňující pospolitost?”

Na závěr:

“Jídlo není nebezpečné. Nebezpečné je to, co si o něm myslíš.”

 

Autoři:

DR. JOE VITALE A DR. IHALEAKALA HEW LEN