Amálky první “Akční hory” v Jizerkách

Amálky první “Akční hory” v Jizerkách

S Amálkou jsme se vydaly na týden na hory a ne ledajaké – pořádala je Martina z blogu Akční rodiče.

Týden v Jizerkách s miminem byl dost intenzivní. 

  • Příroda 98% 98%
  • Jídlo 60% 60%
  • Zábava pro děti 50% 50%

Týden na chatě plné matek s dětmi

Byla to pro nás výzva plná překážek a kompromisů. Ihned druhý den ráno jsem se chtěla sbalit a vzdát to. Dostali jsme nejhorší pokoj z celého ubytování, kde se nedalo hnout, nešly zavřít dveře a vše tam bylo slyšet.

Nakonec jsem si řekla, že zakusím trochu nepohodlí a zkusím to vydržet. Povedlo se, vydrželi jsme do konce!

Dělat kompromisy s malými dětmi je ještě složitější než normálně. Zpětně si uvědomuji, jaké jsme měly štěstí. Já bych to zvládla, ale jít terénem s plačícím dítětem, to už by bylo asi moc. Naštěstí Amča prospala většinu výletů, takže jsem si mohla vychutnat krásnou krajinu.

To, co se píše na blogu, není nikdy tak růžové, jak to vypadá. O tom jsme se přesvědčili za pár dní pobytu. Nechci pobyt ani nikoho kritizovat, takže přidávám pár našich výletů po okolí.

 

Prezidentská chata

Zaparkovali jsme přímo v Hraběticích u kapličky. Odtud jsme kráčeli po zelené až na Královku. Já jsem nakonec zamířila na Prezidentskou chatu a udělala jsem dobře. Mají zde malý dětský koutek, výborné jídlo a pití. Výlet to byl opravdu nenáročný.

Více o Prezidentské chatě píši zde Prezidentská chata s dětmi.

Jizerka

Bály jsme se cesty na Jizerku, ale naštěstí cesta byla naprosto pohodová. Já jsem měla největší obavu, jak to s Amčou zvládneme.

Ufff zvládly jsme to naprosto luxusně. Amálka spala cestou na Orle a zpátky!

Vzbudila se kousek před hotelem Pyramida, kde se dá najíst a mají salonek s přenosným dětským koutkem.

Počasí nám na výletě neskutečně přálo, bylo nádherně! 

Mumlavské vodopády

Odpočinkový výlet do Harrachova na Mumlavské vodopády. Tam už jsme s Amčou takové štěstí neměli. Hodila jsem ji na záda a ona si klidně u vodopádu vstala. Naštěstí s námi byl tatínek, takže ji chvilku nosil na ruce, a potom jsem ji nahodila dopředu. Nějak jsme to došli, ale bylo to jen tak tak.

Další výlety

#13 Věnečková přáníčka

#13 Věnečková přáníčka

 

Třinácté okénko TVOŘIVÉHO ADVENTNÍHO KALENDÁŘE ukrývalo Věnečková přáníčka. Vánoční přáníčka k vánocům patří. Děti je dělají ve škole, ale my si uděláme krásná přáníčka doma. Přesný postup a více inspirace najdete zde.

 

 

 

Potřebujeme

    • kraftový papír a čtvrtku
    • lepidlo nebo oboustrannou lepicí pásku
    • houbičky na na nanášení inkoustů
    • bílý, černý a metalický razítkovací inkoust 
    • bílá gelovka 
    • vánoční razítka

     

     

    Postup

    Krok 1

    Z papíru si vytvoříme formát, který chceme. Já jsem použila velikost A5. Kraftový papír jsem lehce zmenšila, aby mi vznikl okraj.

    Krok 2

    Z papíru si vystřihneme šablonu kruhu, přes kterou budeme tupovat inkoust. Nejdříve bílý, poté přiložíme utržený kus papíru, aby nám vznikla závěj a natupujeme zbytek kruhu. Vznikne krásný šedý podklad na který můžeme tisknout zvířátka či jiné motivy. Nakonec uděláme bílé tečky gelovým perem.

    Krok 3

    Kolem dokola narazítkujeme větvičky a hvězdičky. Ozdobíme nápisem a můžeme ještě různě vyzdobit. Pokud použijete horký embosing, budete mít krásně vystouplé obrázky.

    Další tvoření

    Obtisk listů

    Domácí modelína

    Doller – konec prokrastinace

    Doller – konec prokrastinace

    Prý je to revoluční diář. Mohlo by se soudit i tím, že jsem si ho pořídila. Ta, která diáře nepoužívá!

    Doller není jako obyčejný diář. Pod svýma rukama můžete vytvořit jedinečné dílo.

     

    Výhody:

    • začnete kdykoliv 
    • podpora kreativity 
    • napiš a namaluj si své sny a cíle
    • konec prokrastinace  
    • dost místa na poznámky 
    • krásný design, teď už i v růžové barvě

     

    Nevýhoda je ve vyšší ceně, ale berme to jako investici. Spokojený život za to přeci stojí. 

     

     

     

    Nejkrásnější na tom všem je, jak sleduji jednotlivé stránky tohoto diáře. Není to jen obyčejný diář. Je to vlastně deník, kde vidím samu sebe v různých životních obdobích. První stránky krásně vykreslené, spousty nápadů a kreativity, další stránky jen tak napsané. Někdy prostě čas běží trochu rychleji a já vůbec nestíhám malovat (to je ale smutné), někdy běží s chutí do nových malůvek a prolíná se s nápady a zábavou. To je na tom to krásné. Ta rozmanitost, ty pocity, ty nálady, ta moje osobnost.

    Pro Denču: Něco končí, něco začíná

    Pro Denču: Něco končí, něco začíná

    Když jsem tě poznala, byla jsi takové pískle (to my všichni :D) se lví hřívou. Byla jsi všude a zároveň nikde. Tvoje nezkrotná energie byla cítit velmi daleko. Pořád jsi mě škádlila a rejpala do mě.

     

     

    Těžko by někdo předpokládal, že se z nás stanou přátelé, spolubydlící, nepřátelé a zase přátelé. A po všech věcech, neshodách a hádkách, se naše přátelství obrousilo, jako diamant. Naše schopnost odpustit jedna druhé, to dokonale vyšperkovala.

     

      

     

    Dnes už to není jen přátelství… je to něco mnohem víc, co nám nikdo nevezme. Vždy tu pro tebe budu, ať se stane cokoliv.

                   

     

    Jako by to bylo včera, když si navrhla, že by si chtěla dělat au-pair. V tu chvíli jsem ale netušila, že o pár měsíců déle, se s tebou budu loučit na letišti.

     

    Velmi ti to přeji. Leť, buď volná jako pták. Buď svobodná a vládní lví silou, která ti je vlastní. Zažij to, čeho my se nejvíce bojíme. Svobody….

     

    Možná to nebude jednoduché, ale právě bolest v nás utváří ty nejsilnější okamžiky a ty nejlepší zkušenosti!

     

    Hodně štěstí a šťastnou cestu. Máme tě rádi.

     

    Svět potřebuje hlavně příklady lidí schopných prožívat vlastní sny a bojovat za své ideje.

     

         

    [ngg_images source=”galleries” container_ids=”2″ display_type=”photocrati-nextgen_basic_thumbnails” override_thumbnail_settings=”0″ thumbnail_width=”240″ thumbnail_height=”160″ thumbnail_crop=”1″ images_per_page=”20″ number_of_columns=”0″ ajax_pagination=”0″ show_all_in_lightbox=”0″ use_imagebrowser_effect=”0″ show_slideshow_link=”1″ slideshow_link_text=”[Ukázat prezentaci]” order_by=”sortorder” order_direction=”ASC” returns=”included” maximum_entity_count=”500″]

    Cesta za kávou pod horu Říp

    Cesta za kávou pod horu Říp

    Shodou okolností nám přišla ve čtvrtek sms, ať dorazíme na skvělou kávu na Říp, kde se konala pouť. Nápad to byl skvělý a i když nám nepřálo moc počasí, dost jsme si to užily. Spojení kávy a výletu byl skvělý nápad.

    Jely jsme tedy vláčkem a přes počáteční potíže (zpoždění vlaku), jsme nakonec odjely 😀

    Odjížděly jsme z Prahy, na nádraží mě přivítal milý pan průvodčí, kterému jsem sdělovala počáteční potíže. Bohužel mi bylo řečeno, že rychlík na osobák nečeká. Jet někam vlakem je tedy opravdový zážitek. Do poslední minuty nevíte, jestli váš výlet neskončí už na Masarykově nádraží! 😀

    Přestup v Roudnici nad Labem, byl taky zážitek. Nádraží tady vypadá jako by se tam zastavil čas. Jo a hlavně tam nechoďte na záchod. 😀 Příště už jen počůrat a nebo ve vlaku. Ve vlaku je tedy záchod super, takže příště jedině tam.

    P_20170422_114743_1

    Po přestupu v Roudnici, jsme se už motali kolem Řípu a po výstupu ve Straškově nám bylo sděleno, že za chvilku pro nás přijedou a dovezou nás do cílové stanice Ctiněves, která už je jen 2,5 km vzdálená od Řípu. Příště bych spíš zvolila pěší trasu z Roudnice, je to jen 6,5 km a v tomto kraji je prostě krásně.

    received_10209047934024687_1

    Jinak Straškov, je opravdu straškov a jezdí tady nějaký historický vláček.

    straskov P1010682

    Po cestě jsme si zpívaly Nohavicu, protože fučelo a byla dost zima. Opravdu už chyběl jen ten sníh.

    Jak v dálce vidím zasněžený Říp
    řikám si: Praotče Čechu tys byl ale strašný cyp
    Kdyby si popošel ještě o pár kilometrů dále
    tak jsem se teďka mohl kdesi v teple v plavkách válet.

    J. Nohavica – Ladovská zima

    received_10209047937504774_1_1          received_10209047937584776_1

    Zahřály jsme se super kávičkou. Dala jsem si na odjezd moc výborné pivo a k tomu všemu nám zahrála luxusní kapela THE BEATLES REVIVAL z Kladna. Bylo mi jich teda trochu líto, protože byla dost zima a i tomu odpovídala účast v publiku.

    received_10209047935664728_1

     

    Takže výlet super a snad se příště dostaneme i nahoru (na horu Říp) a navštívíme muzeum. 🙂

    P_20170422_130250_1    P_20170422_195526_1

     

     

     

    Vzhůru za dobrodružstvím

    Vzhůru za dobrodružstvím

    Malinko starší článek ještě z Irska:

    Když už jsem v tom Irsku, zkusím se alespoň někam podívat. Neznalá Irska a se špatnou angličtinou se vydávám na výlet. Doprava v Irsku velmi zajímavá, prý mám jít radši dřív, že bus si jezdí tak jak chce. K mému překvapení jede na čas.

    Malinko mě zachvátila panika. Co když to nezvládnu, nenajdu zastávku, někde se ztratím? Vše jsem si tak nějak zjistila a uklidnila se. Konečně si můžu jet odpočinout. Poznat taky něco jiného, než město ve kterém bydlím.

    Naštěstí mám sympatického průvodce, který světe div se, má podobný náhled na život. Kupujeme jízdenky v automatu, poté se nám otevře brána na nástupiště. Zajímavý systém. Hned jsem o zkušenost bohatší :D. Na vlak už utíkáme, zrovna přijíždí a nestaví :D. Lidé na zastávce koukají a slyším “No to je Irsko”. Naštěstí vlak zastavuje, jen mimo zastávku.

    Jedeme do Howth. K moři, hurááá. Už jak přijíždíme, je to nádherné. Počasí vyšlo ukázkově. Svítí sluníčko, je tu cítit mořský vzduch.

    Dali jsme si delší okruh po červené, udělali pár zastávek na debatu i celkové rozjímaní. Koukli jsme se na zastrčené místo na pláž, kde jsem trochu oprášila kondičku. (moc schodů) 😀 Doporučuji si vzít sebou občerstvení a baterku. 😀 Ke konci jsem měla hlad. Poté se i setmělo a já nic neviděla 😀

    Do přístavu jsme se vrátili od bláta, ale stálo to za to! Jo a mají tu výborné muffiny 😀

    Zpátky vlakem do Dublinu, trochu jsme si prošli město a huráá zpátky domů. Nikde jsem se neztratila a dorazila v pořádku. Mám radost. Obavy nebyly na místě 🙂