Knížka: P.S.

Knížka: P.S.

„Věřím totiž, že všechno se děje správně. Že my sami formujeme svoje životy tak, abychom dospěli k určitému poznání. A když jsme dostatečně bdělí a pozorní a dokážeme vidět svůj život s odstupem, pochopíme, že žijeme správně a že každá jednotlivá událost nás posouvá a podporuje. A ve mně narůstá pocit klidu. Pocit, že všechno špatný, co jsem prožila, jsem prožila právě proto, abych pochopila, že už nemusím. Že už nechci. Že už nemůžu odložit svoje trápení stejně jednoduše jako věci, které už nechci. Nepotřebuju.“ -Aňa Geislerová

Knížku P.S. jsem si půjčila, nečekala jsem od ní nic velkého. Jenže na 4. stránce jsem zatoužila ji mít doma. Ve své krásné velké knihovně. Ta knížka je skvělá, humorná, ale za to velmi pojednává o životě. O tom pravým, že vlastně je to všechno těžký, ale záleží na našem postoji. Že musíme milovat to všechno, a že pak dostaneme ještě víc. Že prostě není nic náhoda a my dostaneme to, co si zasloužíme. 

Knížka je pozitivní, čtivá, ženská. Asi jako Aňa, mělo mi to dojít dřív… Ach je to přesně knížka, kterou jsem chtěla napsat. No což, nenapsala, kdo četl Velké kouzlo pochopí, kdo nečetl – přečtěte si Velký kouzlo.

Tuhle knížku si okamžitě kupuji. Už teď mi změnila život a to jsem teprve na straně 18.

Je to přesně ta knížka, kterou lidstvo potřebuje. Jasně a srozumitelně to prostě pochopíte. Jsem na straně 43 a už vím, co budu dávat k vánocům. Mohla bych prosím dostat velkoobchodní slevu? 

„Nenechte se umrtvit, uspat a ustálit v ustalovači, který se jmenuje rutina, řád, konvence. Nekupujte si pokaždé stejné černé tričko, nedělejte to jen v posteli, změňte někdy pravidlo dvě skleničky a domů. Nechoďte spát, protože ráno jdete do práce!….Oslavujte život.“ – Aňa

Se vším samozřejmě nesouhlasím. Dnes jsem si koupila věci jako ještě někdy, takže to chce asi změnu. Ale to s tím ponocováním bych nepřeháněla, po víkendu mi není ještě moc dobře a to jsem šla spát docela i brzo ve skvělém stavu! Takže radši choďme spát včas, ať v práci nevypadáme jak mrtvola po týdenním flámu.  

 

 

 

Svět bez hranic

Svět bez hranic

Kniha popisuje metodu Ho´oponopono – „Klid a mír začíná u mne“

 

Miluji tě. Omlouvám se. Prosím, odpusť mi. Děkuji ti.

Tyto čtyři slova, která dokáží zázraky.

Ho´o v havajštině znamená příčina a ponopono dokonalost. Podle starých Havajců má každá chyba původ v myšlenkách. Ho uvolňuje energii bolestivých vzpomínek či chyb z minulosti, které mohou mít za následek nerovnováhu či nemoc.

„Učíme se, že všechno, co se děje v našem životě, je projekcí našich programů.“

Motivační kniha? Ano, nakopla mě do života. O této metodě vím. Změnila mi totiž plán mé dovolené 😀 Chvíli jsem byla nešťastná, ale bylo to nejlepší možné řešení. 

Kniha mi malinko připomíná Tajemství. Ono to má vlastně mnoho společného.

Neuvěřitelné příběhy? Mohou se stát i mně?

Kouření a špatné?

„Slyšeli jste o Indiánech, pro které je kouření obřadem a činností upevňující pospolitost?“

Na závěr:

„Jídlo není nebezpečné. Nebezpečné je to, co si o něm myslíš.“

 

Autoři:

DR. JOE VITALE A DR. IHALEAKALA HEW LEN

 

Bílá čarodějka

Bílá čarodějka

Jen náhodou jsem tuto knížku zahlédla v knihovně. Nebo to nebyla náhoda? 

Četla jsem ji každou volnou chvilku. Zabralo mi to 3 dny. Poslední den jsem šla spát hodně pozdě, protože jsem tu knihu musela dočíst. Ze začátku jsem vůbec nevěděla o čem kniha je, takže mě na konci čekalo docela překvapení.

 

Takto by se dala shrnout tato kniha: Velmi poutavá

 

Překvapil mě zvláštní překlad, občas jsem nějaké větě nemohla porozumět, ale to není zas tak důležité. 

Knihu napsala paní z Německa – Ilona. Vypráví svůj příběh, který zažila v Africe. Ačkoliv mě Afrika nikdy nelákala, přečetla jsem to skoro na jeden dech. Tolik dobrodružství, snad nemůže člověk v jednom životě zažít! Opak je pravdou…

 

Knížku by si mohl přečíst i nevěřící Tomáš. Něco by se dalo vysvětlit jako velká náhoda, souhrn okolností. Ale co když opravdu existuje osud?

Ze začátku se může kniha zdát lehce normální. Takový obyčejný život nás všech. Poté, ale se kniha rozjede. A je to jízda. Autorka vypráví o seznámení s Afrikou. S bojem, který tam svedla, když ji šlo nejen o peníze, ale i o život. Seznámila se s africkou kulturou, věštěním, zvyky a rituály. Navštívila vesnici čarodějnic a několik léčitelů. Přivedlo ji to až k boji s černou magií.

 

Celou knihu jsem měla pocit, že to snad ani nechtěla. Kdyby bylo na ní, žila by si obyčejný život. Ale to netušila, jaká síla se v ní skrývá. Několikrát dostala otázku, jestli věří na osud. Jedno je jisté, osud lze změnit, pokud se nevzdáme.

 

Autorka: Ilona Maria Hilliges

 

 

 

Nevyšlapanou cestou

Nevyšlapanou cestou

Velmi zajímavý název pro knížku. Knížka se mi dostala do ruky v moment, kdy jsem si stěžovala proč zrovna já, musím jít nevyšlapanou cestou. 😀

Knížka je velmi dobře hodnocena. Pustila jsem se tedy do ní. Měla jsem ten známý pocit, se zvednout ze židle a jít prošlapávat tu cestu! 😀

A o čem je vlastně tato kniha? Je to knížka psaná psychiatrem, který popisuje svoji praxi. Vypráví o tom, jak se lidé bojí vzít vlastní život do svých rukou. Jak odmítají svobodu a svobodné rozhodnutí. Jak se snaží přenést na ostatní odpovědnost za své problémy.

„Všichni pacienti přicházejí pro pomoc k psychiatrům s jedním společným problémem. S pocitem bezmocnosti, strachem a vnitřním přesvědčením, že nejsou schopni věci zvládnout a změnit. Jedním z kořenů tohoto pocitu bezmocnosti u většiny pacientů je touha částečně nebo úplně uniknout strastem, které přináší svoboda – čili částečná nebo úplná neschopnost převzít odpovědnost za své vlastní problémy a svůj život. Připadají si bezmocní vlastně proto, že se své moci vzdali“

„Pokud je tedy vaším cílem vyhnout se bolesti a uniknout utrpení, neradil bych vám, abyste se snažili dospět k vyšším stupňům vědomí a duchovního vývoje. Především proto, že čím více dospějete, tím spíše budete povoláni, abyste sloužili světu způsobem, který je strastiplnější nebo přinejmenším náročnější než si nyní dovedete představit. Můžete se zeptat, proč byste měli po duchovním rozvoji vůbec toužit. Poku vás tato otázka napadne, třeba ještě nevíte dost o radosti. Možná najdete odpověď ve zbytku této knihy, a možná taky ne.“

„K duchovní moci tedy nestačí, abychom si skutečnost uvědomili. Patří k ní i zachování schopnosti rozhodovat a stále uvědoměle jednat. Navzdory tomu, co si lidé obvykle myslí, nečiní vševědoucnost rozhodování snazším ale naopak složitějším.“

Ke konci knihy je příběhem krásně popsána duševní nemoc. Jak od naprostého zoufalství, můžeme přijmout odpovědnost za tuto nemoc a otočit se k šťastnému životu. Toť příběh Orestés a Fúrie.

„Abychom naše sny mohli vskutku využít, musíme si být vědomí jejich ceny a umět po nich sáhnout, když se objeví. Přitom se někdy musíme přímo snažit je nevyhledávat a nečekat na ně. Musíme je nechat být skutečnými dary.“

„Žádná slova a žádné učení z vás na této duchovní cestě nesejme povinnost samostatně se rozhodovat, usilovně pracovat a trápit se nad svými nevyšlapanými cestami.“

 

Na závěr:

„V té či oné podobě tyto myšlenky prosazovali už Buddha, Kristus, Lao-c a mnozí jiní. Originalita této knihy spočívá v tom, že jsem dospěl ke stejnému výkladu různými cestičkami, jimiž můj život vedlo dvacáté století.“

 

O autorovi:

Morgan Scott Peck

Psychoterapeut a úspěšný spisovatel, který svůj život prožil v New Yorku. Jeho knihy jsou protkány příběhy z psychiatrické praxe a duchovním náhledem.

Klíč – odhalte tajemství zákonu přitažlivosti

Klíč – odhalte tajemství zákonu přitažlivosti

Kniha od Joa Vitale. Joe mi přišel jako skvělý motivátor. Po přečtení Světa bez hranic, jsem běžela do knihovny a půjčila si další jeho knihu – Klíč. Určitě doporučuji si nejdříve přečíst tuto knihu a navázat Světem bez hranic.  Když jsem si přečetla Svět bez hranic, změnil se mi život. Začala jsem být šťastnější a zase začala věřit v sílu, kterou mám. Klíč má podobný nádech…

Tato kniha navazuje i na film Tajemství. Poprvé, když jsem viděla Tajemství, jsem měla skvělý pocit. Asi by to chtělo sledovat častěji, aby motivace po čase neodcházela :D. Při příletu na Bali, jsem se okamžitě znovu setkala s Tajemstvím. Místní ho dokonce využívají, ale o tom už je jiný příběh. Prostě je stále s námi i na druhém konci světa.

Oni jsou s námi i naše problémy. Pořád se vracejí. Ach ta přitažlivost 😀 Odjedete přes půl světa a stejně se setkáte se sebou samým. Ale máme tu Klíč.

„Otočme klíčem a udělejme první krok ke svobodě a splnění všech přání“

„Podstatou této knihy je fakt, že vždycky existuje východisko“

V této knize se setkáme se základem ho´ponopono. Zmínka padne i o metodě EFT. Joe mluví o své nemoci:

„V duchu jsem si opakoval Mám tě rád. Spousta lidí potvrdila, že rakovina nebo jiné vážné onemocnění, je probudily a posílily. Přemýšlel jsem jestli oteklé uzliny pro mě opravdu znamenají dar“

Očistná metoda odpuštění – Odpusť mi prosím.

Člověk, ke kterému cítíme nenávist nebo jakoukoliv negativní emoci, tuto skutečnost neví. Jen a jen vy nad tím přemýšlíte, mrzí vás to, cítíte bolest či vztek. Druhý člověk o tom vůbec neví a svoje lotroviny dělá dál. Co z toho plyne? Pokud odpustíme, oprostíme se od nenávisti, negativních pocitů a emocí a uleví se nám. Nakonec to vezmeme jako cennou lekci a začnou se nám dít pozitivní změny.

„Nejúčinnější forma odpuštění je ta, když odpustíte sami sobě. Se svými nechtěnými pocity, se můžeme vypořádat právě teď“

Opravdu doporučuji přečíst a objevit Klíč :).

O autorovi:

Je jedna z hvězd filmu Tajemství, autorem mnoha úspěšných knih. Joe kdysi neměl střechu nad hlavou a žil v chudobě. Uvědomil si však, že je jen v jeho rukou vše změnit. Tvrdě pracoval na svém duchovním růstu a tím dokázal změnit svůj život. Stal se úspěšným spisovatelem, řečníkem a respektovaným obchodníkem. Díky kombinaci spirituality a instinktu obchodníka si vysloužil přezdívku Buddha internetu. Pomáhá lidem stát se milionáři.

(anglicky The Key: The Missing Secret for Attracting Anything You Want by Joe Vitale, 2009)

 

Spisovatel jako povolání

Spisovatel jako povolání

Když jsem tuto knihu objevila, netušila jsem, jaký pro mě bude mít mimořádný význam. Nejenže autor popisuje život tak, jakoby vyprávěl můj příběh i názory, ale i dokonce mi vnuknul myšlenku, že napsat román, by vůbec nebyl špatný nápad.

 

„Po celá ta dlouhá léta jsem si vždycky nejvíce vážil (a vážím si i teď) onoho bezprostředního vědomí, že mi nějaká zvláštní síla poskytla příležitost psát. A já že té příležitosti využil a díky nemalému štěstí jsem se dokonce stal tím spisovatelem kterým jsem dnes.“

 

Lidský život je vážně zvláštní.

Autor vypráví nejen o tom jak psát knihu, určit postavy, jak sbírat inspiraci.., ale i tom, jak by člověk mohl upustit páru a radovat se ze života. Dá se říct, takový univerzální recept na šťastný život. Hovoří o společnosti, o tom jak začínal, o tom jak pokračoval i o svých dílech. Popisuje, jak dlouho mu trvá napsat román, rady, tipy, jak na dílo působí kritika atd. Až na jednu kapitolu o literárních soutěžích, jsem nadšená. (Možná pro někoho k zamyšlení, že literární soutěže nemusí být vždy ku prospěchu.)

 

Tohle mě baví: „Stal jsem se spisovatelem z povolání, ani jsem pořádně nevěděl jak.  Až jsem sám kroutil hlavou nad tím, jak neuvěřitelně jednoduché to bylo.“

Nádherný příklad toho, že když se nám otevře cesta, jak jednoduše po ní můžeme kráčet.

 

Svět sice navenek může vypadat nezáživně, je ale plný nevídaného množství okouzlujících a tajuplných drahokamů v surovém stavu, které stačí jenom vybrousit. Spisovatelé jsou lidé vybaveni zrakem, schopným takové drahokamy objevit. A ještě je na tom úžasné, že to člověka prakticky nic nestojí. Máte-li ty správné oči, můžete se v té hromadě surových drahokamů přehrabovat a vybírat si si z ní, jak se vám jenom zlíbí. No řekněte, je snad podle vás na světě ještě jiné tak skvělé povolání?

 

Moc ráda čtu tento typ knížek. Na začátku autor popisuje život, který mi je velmi blízký. Vlastně chtěl žít jako ostatní, škola, práce, manželství. Jenže ono se to nějak zvrtlo. Ono to vlastně jde i jinak.

Vlastně autor začal jako neúspěšný podnikatel, který dělal sice co ho baví, ale neměl peníze nazbyt. Tak to je trochu i můj příběh. Jenže nic netrvá věčně…

Teď je vám nejspíš hodně zle, ale v budoucnu to možná ponese i nějaké plody.  Nevím, jestli vám tím poskytnu nějakou útěchu, ale přeji vám, aby vám ta slova pomohla vaše potíže úspěšně překonat.

A jak se cítit lépe? Nikdy bych nevěřila, že běh dokáže inspirovat nebo dodávat energii. Před nedávnem jsem to vyzkoušela a Haruki mi to i potvrdil. Je zde krásně vyjádřeno, že ve zdravém těle, je zdravý duch. Toto neplatí jen pro spisovatele, ale pro všechny. Toto autor moc hezky vystihl a jako příklad zde uvedl mého oblíbence Franze Kafku, který svůj volný čas věnoval cvičení.

Autor mě i konečně inspiroval, abych si koupila knížku v angličtině. S kapitolou o školském systému, taky naprosto souhlasím, zvlášť když se v něm momentálně pohybuji.

Našla se spousta studentů, kteří měli v angličtině lepší prospěch než já, přestože, jak jsem měl možnost pozorovat, by knihu v angličtině přečíst nedokázali.

A tělocvik? „Od základní až po vysokou školu jsem bytostně nesnášel tělocvik. Museli jsme se navléct do cvičebních úborů, vypochodovali s námi na hřiště a tam nás nutili do cvičení, které jsme dělat vůbec nechtěli. Byl to opruz až k nesnesení. Proto jsem taky žil dlouho v přesvědčení, že sport není nic pro mě. Když jsem pak, ale vykročil do života a začal sportovat z vlastní vůle, začalo to najednou být neobyčejně zajímavé.“

 

Tato myšlenka mi dala naději, že se snad jednou věci hnou správným směrem. Nebo spíš ujištění, že tento názor nemám jen já.

 

To by mi úplně stačilo. Aby škola nabízela prostor, kde si každý bude moci uchovat svou jedinečnost. Jistě by se tím z ní stalo úplnější, svobodnější místo. A tím by se zároveň úplnějším a svobodnějším místem stávala i společnost jako taková.

Pamatuj: „Spisovatel musí být spíš než umělcem především svobodným člověkem. Pro mne je pak definicí takového člověka to, že může dělat to, co chce, kdy chce a jak chce.“

 

O autorovi:

Haruki Murakami

Po škole se rozhodl otevřít jazzový bar a dělat to, co ho baví. I když měl málo, byl šťastný. Nakonec dostal myšlenku napsat román. Příležitost chytil a stal se úspěšným japonským spisovatelem. Tato budoucnost ho neuspokojila a proto se vydal do Ameriky. Uspěl a jeho díla byla přeložena do 50 jazyků.