Bosobotky – jiné botky už neobuji

Bosobotky – jiné botky už neobuji

Byly doby, kdy jsem se řídila hlavně penězi při výběru bot. Takový vzorec, že drahé boty jsou zbytečnost a nejsou na to peníze. 

Byly doby, kdy jsem se řídila klasickou módou a nosila levné boty na podpatku, které mi svíraly nohu a pekelně tlačily.

Byly doby, kdy jsem konečně přestala trápit své nohy a nosila pohodlnější obuv. Je fakt, že v té době jsem ještě nevěděla nic o pohodlnosti bot. 

Už od malička mám zdeformované prsteníčky na noze a vlastně jsem dlouhou dobu nevěděla proč. Až později mi došlo, že věta „Ta bota se roztáhne!“ způsobuje deformaci všeho, co je jinak, než tvar boty. Ona se většinou zdeformuje noha, než by se bota roztáhla. 

Nejraději nosím žabky, v létě je tahám všude i do dost extrémních podmínek. Jenže pro nohu to není zdravé, kvůli neustálé tenzi palce. Občas i potřebuji v našich podmínkách teplejší obuv, protože mám věčně zmrzlé nohy. Na kolo je pohodlnější uzavřená obuv. 

No a stalo se to, že se mi začala líbit široká obuv. Na pohled. Nikdy by mě nenapadlo, že je to pohodlnější, zdravější a přirozenější. Jenže kde takovou obuv koupit? Tak jsem pátrala a objevila kouzlo barefoot obuvi. Našla si obchody a e-shopy. Přečetla mnoho článků. A věděla jsem, že to je přesně to, co potřebuji. Postupem času už jen málokdy na nohu vezmu něco jiného než širokou obuv.

A tak se stalo, že jsem začala nosit barefoot obuv. Můj zdeformovaný prst se už asi nikdy nevrátí, ale alespoň to teď můžu trochu napravit.

Cítím každý kamínek a zemi pod sebou. Děkuji za volnost pohybu!

A jaká je má momentální sbírka? 

Když nastane ten pravý čas, přijde to

Když nastane ten pravý čas, přijde to

Osobnímu rozvoji se věnuji již 6 let. Opravdový zájem přišel ve velmi těžké chvíli, což byl rozpad dlouholetého vztahu. Cesta končila, kůň umíral a bylo na čase jít jinou cestou…. pěšky.

Od té doby se stalo mnoho změn a situací. Naučila jsem se také spoustu věcí. Hlavní věc byla, naučit se nechat věci plynout.

Netlač řeku, teče sama

Hlavně si to nepleťte s nic neděláním, takhle to vůbec totiž nefunguje. Štěstí občas musíš jít naproti, zajímat se o to, co mě baví a co bych chtěla dělat. A tak se stalo, že velmi nečekaně na mě vykoukl inzerát na asistentku na letacek.cz.

Ozubená kola do sebe zapadly a já můžu pomáhat s projektem, co mě baví.

Letacek.cz je přehledný katalog akcí v ČR, účastní se festivalů osobního rozvoje a dříve i pořádal své vlastní akce v divadle Kampa. Pro mě je letacek.cz sám o sobě nástrojem osobního rozvoje. Děkuji, že můžu patřit do jeho týmu.

Když chceš boha rozesmát…

Když chceš boha rozesmát…

Ano, když chceš boha rozesmát, řekni mu svoje plány. Vše vypadalo vcelku rozumně. Dokonce jsem nechala ohromný prostor pro nové šance. To jsem vůbec netušila, že to vše dopadne úplně jinak.

A co se dělo, když se vlastně nic nedělo? Během toho půl roku, se událo dost změn, s kterými nikdo nepočítal. A tak mi zase nahoře pro jednou ukázali svoji sílu v celé parádě.

Plán byl jednoduchý. Zúčastnit se rekvalifikace na tvorbu webových stránek, odjet nomádit na Kypr, naučit se co nejvíce a pomalu rozjíždět novou kariéru. Tak nějak v září bych zhodnotila svou snahu a vydala se dál.

Ta první část vyšla, ta druhá už vůbec.

Na rekvalifikačním kurzu mi začalo být špatně, to by se dalo přiřadit ke stěhování zpět do rodného Liberce, kvůli účasti na rekvalifikaci. Ani třetí týden to bohužel nebylo lepší, spíše naopak mnohem horší. A do toho šlo všechno do háje. Blog přestal fungovat a rekvalifikace mi v tomhle bohužel nepomohla. Po rekvalifikačním kurzu jsem se ocitla zpět doma. Po mém velkém startu, nadšení a konečné radosti z nabyté svobody, jsem se ocitla na gauči s brutální kocovinou a neschopností se najíst. Tato kocovina trvala 3 měsíce, další 3 měsíce jsem umírala vedrem a do toho všeho jsem nezřízeně tloustla a rostlo mi břicho.

Péťa je totiž v jiném stavu a to doslova. 

Odletěla jsem na Kypr, ale tímto jsem své sny trochu zamrazila. Trasa odbočila a ubírá se jiným směrem. Směrem mateřství, hnízdění a teplého rodinného krbu. 

Prostě si můžeme naplánovat sebevolnější cestu životem, ale on si to stejně zařídí, tak jak to má být. A i když to není vůbec lehké, vlastně jsem za to neskutečně vděčná. Jo mohlo by mi být trochu lépe, ale vše má nějaký důvod 🙂

(Začala jsem totiž jíst tuny čokolády a pít kakao. Tak nějak si to tělo žádá 😀 )

 

 

 

První kemping jara na Kristýně

První kemping jara na Kristýně

Plán byl jasný. V sobotu večer jdeme na oslavy sv. Patrika do Jablonce nad Nisou. Hledala jsem tedy ubytování v okolí, které by bylo vhodné i na výlety. A protože to vypadalo na hezké počasí, proč nezkusit stan?



Zaujal mě Autokemping Kristýna. http://www.autocampkristyna.cz/ V provozu sice v dubnu ještě nejsou, ale mohli jsme se ubytovat. Dokonce jsme se mohli rozhodnout jestli opravdu v dubnu využijeme stan a nebo se necháme zlákat do pohodlí penzionu. Penzion byl za velmi příznivou cenu, ale rozhodli jsme se nakonec pro stan.


  


Nelitovali jsme a dokonce si pobyt o den prodloužili. V restauraci Kristýna vaří neskutečně dobré kafe, na Německé cyklotrasy je tu kousek a bylo tu prostě krásně.

První den jsme vyrazili na kola na Olbersdorfer See. Krásné jezero na pohled, i ke koupání. Z kempu to bylo 9 km, trochu do kopce, ale nic náročného. Většina cesty byla po cyklotrase, kterou mi našly seznamácké mapy. Vyjížďku určitě doporučuji!


  


Druhý den jsme vyrazili do Liberce a na Malou Skálu, večer si dali na náměstí v Jablonci skvělý burger a zamířili na oslavy sv. Patrika, které celý výlet zapříčinily. Irské tance a hudba byly skvělé, i když se nám zpočátku nechtělo, bavili jsme se až skoro do konce. 



Třetí den jsme provětrali kola do Trojzemí, kde se setkává Česko, Polsko a Německo. Na brusle i na kolo ideální, akorát je to taková malá vyjížďka. Trasa má 3,5 km. 



Moc se nám tu líbilo, v krásné přírodě, zatím bez turistů. Rozhodli jsme se nechat si nějaké výlety po okolí i napříště, jako například zříceninu Oybin, hrad Grabštejn nebo Popovu skálu.

Doller – konec prokrastinace

Doller – konec prokrastinace

Prý je to revoluční diář. Mohlo by se soudit i tím, že jsem si ho pořídila. Ta, která diáře nepoužívá!

Doller není jako obyčejný diář. Pod svýma rukama můžete vytvořit jedinečné dílo.

 

Výhody:

  • začnete kdykoliv 
  • podpora kreativity 
  • napiš a namaluj si své sny a cíle
  • konec prokrastinace  
  • dost místa na poznámky 
  • krásný design, teď už i v růžové barvě

 

Nevýhoda je ve vyšší ceně, ale berme to jako investici. Spokojený život za to přeci stojí. 

 

 

 

Nejkrásnější na tom všem je, jak sleduji jednotlivé stránky tohoto diáře. Není to jen obyčejný diář. Je to vlastně deník, kde vidím samu sebe v různých životních obdobích. První stránky krásně vykreslené, spousty nápadů a kreativity, další stránky jen tak napsané. Někdy prostě čas běží trochu rychleji a já vůbec nestíhám malovat (to je ale smutné), někdy běží s chutí do nových malůvek a prolíná se s nápady a zábavou. To je na tom to krásné. Ta rozmanitost, ty pocity, ty nálady, ta moje osobnost.

Kulturní týden za námi

Kulturní týden za námi

Minulý týden byl zvláštní v tom, že jsme navštívily pár akcí. Akcí na které si v Praze rychle zvyknete. Pražáci nechápou co na tom, holka z vesnice jen čumí. Facebookové šíření informací a událostí, je prostě skvělé.

 

První neplánovaná akce – Nebe v Riegrových sadech

Nebe – vesmírná kapela s vesmírným/nesmírným nádechem a skvělou náladou. Kdo nezná, nechť poslechne a nechá se nakazit trochou vesmírné energie 🙂

 

    

 

Krásný parčík, málo lidí, ale za to skvělá atmosféra. Většina zmokla před začátkem vystoupení, jen my jsme zůstaly suché. 😀 Kdo mě zná, asi neuvěří.

 

Další plánovaná akce – Nebe ve Vratislavicích

Tentokrát trochu více lidí. Nehrála kytara, vyskytly se jisté potíže, ale i tak to byl fajn výlet do mého rodného města 🙂

 

 

Další plánovaná akce – Čajomírfest 2017

 

 

Tak tady mě opravdu mrzelo, že jsme nevyrazily dřív. Úžasný místo – Vyšehrad, úžasná atmosféra, spousta čajů, ochutnávek, jídla, alternativ, zpěvy, bubny, krásný počasí. Moje oblíbená Matcha všude 😀

 

    

   

 

Jen chvilku jsme se zdržely, pokoukly a popily a už jsme pospíchaly na další akci.

 

 

Mejdlo s Jelenem na Výletné.

Jam s Jelenem? Skvělé. Vezměte si nástroje a hlasivky a přijďte mezi nás. Tak zněla pozvánka od Jelenů. 

Na fb stránkách Jelenu je i livestream. https://www.facebook.com/jelenmusic/?fref=ts

 

   

 

Bylo to moc fajn, zazpívali jsme si, poznali Výletnou a její projekt. Uvolnily se nám fajn místa na sezení a ještě jsme dostali brýle a čepku 😀

 

Zde probíhá oprava brýlí: 😀

   

 

A malé poučení z toho víkendu!