Blog: Když chceš boha rozesmát…

Ano, když chceš boha rozesmát, řekni mu svoje plány. Vše vypadalo vcelku rozumně. Dokonce jsem nechala ohromný prostor pro nové šance. To jsem vůbec netušila, že to vše dopadne úplně jinak.

A co se dělo, když se vlastně nic nedělo? Během toho půl roku, se událo dost změn, s kterými nikdo nepočítal. A tak mi zase nahoře pro jednou ukázali svoji sílu v celé parádě.

Plán byl jednoduchý. Zúčastnit se rekvalifikace na tvorbu webových stránek, odjet nomádit na Kypr, naučit se co nejvíce a pomalu rozjíždět novou kariéru. Tak nějak v září bych zhodnotila svou snahu a vydala se dál.

Ta první část vyšla, ta druhá už vůbec.

Na rekvalifikačním kurzu mi začalo být špatně, to by se dalo přiřadit ke stěhování zpět do rodného Liberce, kvůli účasti na rekvalifikaci. Ani třetí týden to bohužel nebylo lepší, spíše naopak mnohem horší. A do toho šlo všechno do háje. Blog přestal fungovat a rekvalifikace mi v tomhle bohužel nepomohla. Po rekvalifikačním kurzu jsem se ocitla zpět doma. Po mém velkém startu, nadšení a konečné radosti z nabyté svobody, jsem se ocitla na gauči s brutální kocovinou a neschopností se najíst. Tato kocovina trvala 3 měsíce, další 3 měsíce jsem umírala vedrem a do toho všeho jsem nezřízeně tloustla a rostlo mi břicho.

Péťa je totiž v jiném stavu a to doslova. 

Odletěla jsem na Kypr, ale tímto jsem své sny trochu zamrazila. Trasa odbočila a ubírá se jiným směrem. Směrem mateřství, hnízdění a teplého rodinného krbu. 

Prostě si můžeme naplánovat sebevolnější cestu životem, ale on si to stejně zařídí, tak jak to má být. A i když to není vůbec lehké, vlastně jsem za to neskutečně vděčná. Jo mohlo by mi být trochu lépe, ale vše má nějaký důvod 🙂

(Začala jsem totiž jíst tuny čokolády a pít kakao. Tak nějak si to tělo žádá 😀 )

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *